SCRC Pardubice

Přejít na obsah

Hlavní nabídka

Na Jatkách 2013

Péle Méle / Pell-Mell

Žamberk a závod legend 2013

Tradiční předvánoční závod legend se odehrál jako obvykle na velmi záludné dráze v Žamberku. Adresa Na Jatkách je mnohým dobře známa, letos jen tři přihlášené modely, ale i tak to bylo něco unikátního. Jen nám chybí výsledková listina, aby bylo prokázáno, kdo nakonec závod vyhrál. No nevadí, příští rok se vše bude opakovat.

Již adresa autodráhy a vstup na ní je obestřen tajemstvím. Obecně totiž byla záměrně mezi modeláře před několika lety rozšířena legenda, že autodráha již v Žamberku není a byla prodána do Hradce Králové. Druhá část informace pravdivá je, nicméně první část (že v Žamberku autodráha již není) je v rozporu s realitou. Místní modelářský klub Rio de Jambeiro se totiž rozhodl, že pro jejich závodní kariéry není vhodné, aby na jejich závody jezdili modeláři z jiných měst, kteří by jim dráhu nejen ojezdili, ale také by hrozilo, že některý ze závodů vyhraje někdo nežamberecký. Proto bylo jednohlasně odsouhlaseno, že na nově postavené tříproudové autodráze na legendární adrese Na Jatkách 1390, Žamberk, bude autodráha maskována obyčejnou restaurací osmé cenové skupiny, kam většina snobsky myslících slot racerů z Čech i Moravy nikdy nezavítá.

Samotný vstup na dráhu je maskován dokonale.


Pro náhodné kolemjdoucí je restaurace, která byla postavena a provozována výlučně na zakrytí pravého účelu budovy (tedy utajený provoz nové stošedesitimetrové autodráhy) vybavena falešným jídelním i nápojovým lístkem a všechny stoly jsou po celou otevírací dobu obsazeny placenými figuranty, kteří zabírají místo všem, kteří by se záměrně či omylem do hospody vydali.


Nám se však díky informátorům a také díky geniálnímu přestrojení přesto podařilo se na poslední závod mezi místní dostat.

Místnost s dráhou je vytápěna moderním krbem, který po celou dobu udržuje stálou vlhkost i teplotu, aby podmínky pro všechny závodníky byly totožné a spravedlivé.


V místnosti kolem dráhy se pohybuje mnoho osob, nicméně málokdo přehlédne krásnou Helenu, které se stará o dostatečný přísun zejména tekutin pro vrcholové sportovce. Ačkoliv jsme na ní nasadili toho nejlepšího z nejlepších (teda jen co se komunikace se ženami týče), ani Amatérovi se nepodařilo přesvědčit krásnou ženu, aby nám poskytla byť krátký rozhovor. Stále se k nám otáčela zády, možná z nás měla divný pocit.    

Před závodem došlo k vyhodnocení nejkrásnější karoserie večera, kterou se jako obvykle stal model domácích, tentokrát VW Corrado v zelenobílých barvách Pilsner Urquell. Kterému týmu model patří se nám přes veškerou snahu nepodařilo zjistit.

K závodu samotnému se potom přihlásily jen tři týmy, vybavené téměř totožným náčiním. Na počátku závodu bylo (zkušenému oku jistě lahodící) vybavení závodníků v téměř dokonalém stavu, a to jak tvarem, tak teplotou, na kterou soustavně zkušeným okem dohlížela již zmíněná Helena. Název kategorie ani její měřítko se nám opět nepodařilo zjistit.

A bylo odstartováno! Samotný průběh závodu není pro laiky zajímavý, nicméně odborník se děsí. Co místní jezdci se svými modely v průběhu více jak tříhodinového závodu dělali, jak s nimi zacházeli a co z nich zbylo nelze písmem popsat, to se prostě musí vidět. Nám neuniklo používání neobvyklých druhů mazání různých barev či konsistencí, různé druhy paliv odlišných barev dle preferencí týmů nebo postupné odlehčování modelů v souvislosti s časem, který uplynul od zahájení závodu. Inspirováni závody IndyCar a Nascar v USA dostával se závod chvílemi do jakési "žluté fáze", během níž se přestalo závodit, na modelech se nesmělo pracovat a jezdci i jejich mechanici museli dostatečně doplnit tekutiny. Po absolvování každého takového (a nutno podotknout povinného) načerpání byl závod opět restartován v Žamberku obvyklým povelem A JE ODSTARTOVÁNO !

  
Zajímavé je, že po každém restartu byli jezdci snad ještě unavenější, než před ním. Otevírá se tak pole pro diskuzi, proč se vlastně občerstvovací přestávky během závodu zavedly. Odpověď nám mohou dát jen místní, tedy pokud si to sami pamatují. Ale tváře mnohých vypovídají mnohé o náročnosti závodu.

   
Závěr závodu je obestřen tajemstvím. Nepochopili jsme, kdy vlastně závod skončil. Jedním hodnotícím kritériem však jistě může být stav modelů nebo stav závodníků. Obojí se od startu během pár hodin změnilo k nepoznání. Chvílemi jsme dokonce zvažovali, zda není naši zákonnou povinností zavolat složky integrovaného záchranného systému České republiky, nicméně krásná Helena stále opakovala, že to ještě nic není, že to tady bývá mnohem horší.

Hned po oficiálním ukončení závodu došlo k vyfotografování vítězů, jimiž se stal ten, kdo si pro cenu na hlavní podium dokázal dojít. Jednalo se o člena týmu TROUBLEMAKERS, který po jejím převzetí poděkoval v osmi světových jazycích, včetně svahilštiny. Gratulujeme.

Na závod se přišly podívat i dnes již nejezdící slot racingové legendy minulosti. Jedním z nich je i jakýsi pan Slávek, který se zasadil o nejeden pohár na místní fošnu sláv.

Na stěně místnosti, kde se autodráha nachází, jsme nalezli ještě jednu věc nebývalé hodnoty. Místní to možná ani netuší, ale na stěně jim visí unikát hodný zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Ale o tom až jindy.

Nakonec jedna smutná zpráva. Původně měl s námi do Žamberka na tajný výlet vyrazit i Venda Kohout z Hradce Králové. S přibývajícím věkem si však musí začít všechno psát do mobilu a již nesmí cestovat sám, protože jinak se může opakovat scénka ze soboty. Ačkoliv jsme byli dohodnuti, že se sejdeme v sobotu 14.12.2013 v sedm hodin na místě samém, Vašek do Žamberka nedorazil. Až kolem půlnoci jsme se telefonicky od jeho manželky
Jindřišky dozvěděli, že na místo samé vyrazil již v po páté večerní, po vzoru Jardy Derniše vlakem. Nicméně již na hradeckém nádraží se seznámil s jakýmsi bývalým leteckým modelářem, vlak mu ujel a tak skončil sám v lokále nevalné kvality mezi autobusovým a vlakovým nádražím v Hradci. Škoda, že díky takové hlouposti Venda nedorazil, ale my slibujeme, že příště jej vezmeme společně autem.  

Portrétem Václava z hradecké pivnice, který vyhotovila servírka Jarmila, se naše jájinkovská reportáž dostala do samého konce. Končíme pozdravem z drsného kraje: A JE ODSTARTOVÁNO !!!







Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky