Hlavní nabídka
GP Strakonice 2011
První zářijový víkend se na autodráze ve Strakonicích konal poslední závod letošního ročníku GP. Účast byla horší, ale to už letos tak bývá, a nejen v seriálu GP. 12 závodníků není moc, a to ještě naštěstí dorazili dva Slováci a dva Ukrajinci, kteří mimochodem ujeli v jednom směru 1300 km. Taky rekord.
V ES 32 vyhrál Láďa Horký, ale dlouho to na to nevypadalo. Většinu závodu vedl skvěle jedoucí Jirka Karlík, ale rozhodl se nepřezouvat a zkusit celý závod jet na jedny kola. A právě jejich nedostatek jej v poslední jízdě připravil o jisté vítězství. Třetí skončil Pavel Flaisig.
Formulky charakterizoval jako obvykle ještě další úbytek závodníků. Byť jde o světovou kategorii, nadávají na ní i ti, kdo ji jezdí. Počtem aktivních závodníků se F1 32 vyrovnává klubovým formulkám na Praze 7. Co do výsledků, pokud někdo jezdí soustavně o 0,3 s na kolo rychleji, resp. pokud soustavně najíždí o 3 až 5 kol v jízdě více než kdokoliv jiný, měl by závod vyhrát. A Láďa Horký to tak činil, proto o vítězi bylo rozhodnuto. Nicméně o druhé místo se strhl velký souboj, který odpovídal celkovým výsledkům ročníku, neboť Tonda Vojtík a Jirka Karlík měli šanci formulky celkově vyhrát. Po strhujícím závěru druhé místo obsadil Jirka, ale i třetí pozice Tondy (o pouhé jedno kolo před Petrem Krčilem) stačila na zisk celkového vítězství.
V sobotu večer následovala večeře v místním výborném Steakhousu vybraném Mírou Vadlejchem, který dělal i taxikáře. Jiní testovali do pozdních nočních hodin. Každý podle preferencí. Navíc přijel i Kulovka, který nahradil Pavla Flaisiga, jenž nedělní závod ES24 už podruhé v sezoně vynechal.
Kategorie ES24 se stává rychlejší a rychlejší. O tom svědčí nyní už běžně používané motory 19T25 či lehčí, dříve jen bluekingová šáska. Kvalifikace byla krásná, čtyři piloti (Mirek, Petr K., Tonda a Jirka) zajeli nejlepší čas v rozmezí 3.013 -
Semifinále bývá spíše snahou o účast v A finále s co možná nezničeným autem. Nikoliv však tady. Zejména Tonda chtěl zjistit, co dokáže zajet a tlačil v semifinále jakoby šlo o finále světového šampionátu. Hezky se na to z pozice nasazovače dívalo. Nebýt problémů na černé, jistě by semi vyhrál. Takto byl druhý za Jirkou Karlíkem. Ostatní se spíše vozili a čekali na finále. V B finále skvěle zajel Kulovka s obstarožním modelem a skončil celkově pátý. Na to, že přijel s batohem, pouhými dvěma páry kol a spíše na výlet než závodit, klobouk dolů. Finále A nenabídlo o nic méně zajímavou podívanou. Tonda dokazoval, že letos ve velkých autech má hodně odjeto a bývá v ES 24 pravidelně nejvážnějším soupeřem pro L.H. I tady po velkém finále vyhrál a dokázal, že úspěchy z Anglie nebyly náhodné. Dvě třetiny závodu vedl sice Horký, nicméně ke konci velmi ztratil na červené, a to Vojtíkovi stačilo se před něho dostat, v konečném pořadí o necelá dvě kola. Velký závod. Smůlu měl Petr Krčil, který po výměně motoru v 30 minutové pauze po semifinále odjel ve finále pouze půlku jedné jízdy a skončil.
Na závěr proběhlo slavnostní vyhlášení celého ročníku. Ve všech kategoriích byly rozdány poháry, zejména v kategoriích F1 32 a ES 32 byly nevšední a velmi hezké. Jejich majiteli se staly jako obyčejně osoby obvyklých jmen. Nicméně letošní ročník Grand Prix ukázal, že o naše závody mají zájem i závodníci z okolních států. Vždyť kromě Slováků a Ukrajinců přijeli v průběhu roku i dva Švédi, dva Belgičané a jeden Lotyš. Předloni dorazil britský James Cleave. Pěkná statistika, která dále zvedá prestiž českého slotracingu.
Nezbývá než poděkovat všem, co se na pořádání letošní GP podíleli, zejména majitelům a provozovatelům všech čtyřech autodráh a vedoucímu Jirkovi Karlíkovi. Přes nižší účast závodníků celý seriál žije a pokud dojde k úpravě pravidel a kategorií tak, aby vyhovoval většímu okruhu osob, není vyloučeno, že se objeví mnozí další závodníci. Možná inspirativní je v tomto směru pohled do statistik, které loni Jirka Karlík zveřejnil na svých stránkách. V letech 1993 -
Znovu díky pořadatelům a na viděnou na dalších závodech.
Petr Vaněček